O svěřeneckých fondech, nebo si také mluví o svěřenských fondech, v tuzemsku slýcháme většinou pouze v souvislosti s českým premiérem. Ten ve snaze vyhnout se střetu zájmu vložil svůj majetkový podíl v holdingu Agrefert do svěřeneckého fondu. Přitom v zahraničí je tato forma správy a ochrany majetku velice rozšířena a oblíbena. Svěřenecké fondy tam slouží také k charitativním účelům, financují se z nich například útulky pro psy a kočky, nebo různé kulturní a společenské akce.
Co je tedy svěřenecký fond?
V principu je svěřenský fond souborem majetku, který jeho majitel vyčlení ke konkrétnímu účelu. Takto vyčleněný majetek zůstává plně anonymní a nemá právní subjektivitu, což znamená, že s ním nelze nijak nakládat. Pečuje o něj pověřený správce, jehož úkolem je hlídat naplňování účelu fondu a rozmnožovat majetkovou podstatu. Nárok na prospěch ze svěřenského fondu má výhradně jediná osoba, kterou je beneficient určený zakladatelem fondu.
Kdo může svěřenecký fond založit?
Zakladatelem svěřeneckého fondu může být fyzická i právnická osoba, která jej může založit jak k soukromému, tak veřejně prospěšnému účelu. Ze svého majetku může vyčlenit a do fondu vložit libovolnou movitou nebo nemovitou věc. Svěřenecké fondy lze po právní stránce připodobnit k nadacím, od kterých se však liší větší variabilitou a také absencí dohledu ze strany státu.
Využití svěřenských fondů
- Fyzické osoby mohou svěřenecké fondy využívat k finančnímu zajištění celých rodin nejen na stáří. Rodiny tak mohou ochránit svůj majetek například před lehkovážným nakládáním i případnou exekucí
- Právnickým osobám slouží k zajištění správy, rozdělování majetku mezi společníky nebo ostatní pracovníky ve formě zaměstnaneckých benefitů. Rovněž mohou sloužit jako ochrana před insolvenčním řízením, přičemž je velkou výhodou zachování anonymity vlastnických struktur
- Veřejně prospěšné fondy mají za hlavní cíl veřejné blaho. Z jejich zisků se financují kulturní, vzdělávací a jiné oblasti. Hlavním účelem nesmí být finanční obohacení nebo provozování podniku.
